SFL 2025-16
SFL-soukromý Fořtův list 0016-25 ze dne 30. 06. 2025
Letnice a jazyk. O jazyku bylo z různých pohledů řeč s SFL-15. Měla to být jakási „předehra“ k tajemství svatodušnímu. Doba Ducha svatého nekončí u nás každoročně Slavností Seslání Ducha svatého (někde Pondělím svatodušním). Nekončí vlastně nikdy, protože až do konce světa je to jeho doba. Doba Otce Stvořitele, Boha Otce byla ve Starém zákoně. Doba jeho Syna byla po dobu jeho pobytu na této zemi jako člověka. Doba Ducha sv. trvá od prvních Letnic až do konce světa. Samozřejmě, že Trojice vše působila, působí a bude působit vždy společně! To jen my, lidé, se snažíme rozdělit dobu působnosti jedné, druhé i třetí božské osoby pro lepší pochopení jich činnosti. Otec, který vše pro své děti stvořil; Syn, který svým bratřím a sestrám vše zachránil svou smrtí, obětí a zmrtvýchvstáním; Duch který toto dílo obnovuje, chrání, udržuje – a k tomu volí své metody. Duch používá oheň, který zapaluje lásku; jazyk, který se objevuje nad hlavami všech zůčastněných při letnicích ve večeřadle.
________________________________________________________________________________
Takže Duch svatý stále působí v církvi, v Ježíšově díle; je pod jeho dozorem! Nám vychladlé srdce vždy znovu a znovu zapaluje svým ohněm; nám svým ohněm „spaluje“ naše hříchy, za které „zaplatil“ svou krví a smrtí Ježíš. To on, Duch sv. promlouval skrze apoštoly o letnicích! Oni sice mluvili „svou řečí, svým jazykem: aramejským či hebrejským! Ale všichni, ať pocházeli z té či oné země (Médové, Kréťané atd.) slyšeli jakoby v překladu do jejich řeči slovo, co jim mělo přinést spásu, záchranu! Jinými slovy: Prosme i my Ducha svatého, aby slova víry, naděje i lásky, která říkáme druhým, byla přeložena do jejich mysli způsobem, který budou schopni pochopit, přijmout, zachovat a podle nich zařídit svůj život. Pak by se tito „vpravdě obrátili“, jak k tomu vybízel jak Jan Křtitel, tak Ježíš; jak k tomu vybízí i dnešní pokračovatelé v tomto díle: biskupové, kněží, laici – každý na poli své působnosti! To je dle mého přesvědčení cesta synody; jinak je to jen „plkání, žvanění“! Proč? Inu, bez Ducha svatého je to pak jen lidské, ubohé žvatlání…. Pozor! Já nejsem proti synodě! Myšlenka jistě velmi dobrá! ALE bez naslouchání, prošení, bez prožívání ticha, neuslyšíme hlas Ducha svatého! Připadá mi, že by „chytrolíni“ mluvící o synodě si spíše přáli, aby se to místo, kde jsou „otřáslo“, aby zasechli hluk jako při bouři… Těm bych přál, aby spatřili boží blesk a rachot, aby to s nimi pořádně zatřáslo a bylo „vymalováno“! Amen.
_______________________________________________________________________-
1. Přijď, Tvůrce, Duchu Svatý, k nám / a navštiv myslí našich chrám, / z výsosti nebes zavítej, / do duší nám svou milost vlej. 2. Tys Utěšitel právem zván, / tys dar, jenž Bohem věčným dán, /zdroj živý, láskyplný dech, /tys posvěcení všech myslí. 3. Ty sedmi darů studnice, / prst Otcovy jsi pravice, / tys Bohem přislíbený host, / ty dáváš ústům výmluvnost. 4. Rač světlo v mysli rozžehnout, / vlij do srdcí nám lásky proud, / našeho těla slabosti / zhoj silou svojí milosti. 5. Dál nepřítele zapuzuj / a duši pokoj uděluj, / ať vždycky pod vedením tvým / vyhnem se vlivům škodlivým. 6. Nauč nás Boha Otce znát / a Syna jeho milovat / a v tebe, Duchu svatý, zas / důvěřovati v každý čas. / Amen. (423)
Co mne fascinuje? Jaká přirovnání jsou zde použita v tomto hymnu.
1. Chrám: vznešený to prostor pro bohoslužbu; místo, kde jistě předpokládáme přítomnost Boží! Toto by mělo platit o chrámu naší duše! Místo toho v lidských duších Bůh nachází chrám plný modloslužby ve vztahu k penězům (skutečným i neskutečným-bitcoinům). Na co myslíme? Ve své mysli? Na vše, co nabízí tento náš svět? Ne co nabízí Bůh z hůry, z nebe! 2.Dar a zdroj: radost prožíváme nejsilněji u zdroje radosti v humoru; lásku nejsilněji prožíváme v blízkosti srdce člověka, svatostánku; pokoj prožíváme v objetí matky, manžela/lky či přítele. Místo toho nás Bůh „načapá“ u prapodivných zdrojů: u škodolibé radosti, v adrenalinových zážitcích, ve lhostejnosti. 3.Prst a host: Známe varování ve vztyčeném prstu, který bychom měli brát vážně; známe i příchod nečekaného hosta, který může i nečeka-ně překvapit dobrem, které nás obohatí – ať slovem, příkladem či dárkem! Místo toho jsme zahlédli vztyčený prostředníček, který toho druhého pošle do p***le; „tohle je tedy úroveň“! Nebo: „Host do domu, čakan do ruky“ – další rada tohoto světa! Děkuji, nechci! 4.Světlo + proud + zdroj: 3 slova a významy, které na první pohled k sobě nepatří. Možná tak světlo, které rozsvítí el.proud by ještě šlo. (Vsuvka – Zedník + truhlář + elektrikář se hádali, KDO byl první při stvoření světa. My zedníci jsme postavili pyramidy! Ne, My, truhláři jsme postavili Noemovu archu! Ne, My elektrikáři! Když Bůh řekl: Budiž světlo, tak my už jsme natáhli el.kabely!). Zpátky: Tyto velikosti jistě nejvíce poslouží při operacích, při léčení a zhojení ran. My jsme se zamilovali do viditelného světa a zapomínáme na svět pro nás neviditelný; zázraky uzdravení se dějí i dnes! Je jistě dobré a užitečné nechat rozzářit světlo naděje! Kéž naše láska jakkoliv projevená zahřeje adresáta! Kéž naši slabost tělesnou, duševní či duchovní posílí milost – dar Boží! Je dáván, možná lépe nabízen, zadarmo. Jak platit? Vírou v pravého Boha Otce, Syna a Ducha sv.! 5.Zapuzuj, uděluj, vyhnem se: Opět 3 slova s výzvou k činnosti i z naší strany! Jeden světec řekl: Bůh vás nespasí bez vás! Archanděl Michael jistě pomůže „zahnat Nepřítele a Odpůrce toho Zlého; Anděl Strážný nás uklidní! A pak se má v naší duši darem božím rozprostřít pokoj, mír a klid. Ďábel, který se chce trvale zabydlet ve světě, v srdcích lidí, dělá vše proto to, aby toho dosáhl! Čím? Když se lidé, obraz Boží, mezi sebou hádají + nenávidí + závidí + zabíjí. Za každou cenu destrukce řádu, pořádku, vše jen možné uvést v neklid, nepořádek čemu já říkám BORDEL, slušně nepořádek. Říkám NE: myšlenkám ANO Babiše!!!! Nikdy! NE s populisty! Ne se zloději a lháři! NE s bývalými soudruhy…. Ty nás, katolickou církev, chtěli poslat do „propadliště dějin“! Jako „OPIUM LIDSTVA! NE! 6.Znát + milovat + důvěřovat. Jen hlupák, neznalý, nevědomý může odmítnout pravdu! Poznání pravdy, ke které dopomáhá Duch sv., je pro křesťana zásadní! Pakliže přiznám ve svém svědomí, že pravda je JASNÁ, pak nezbývá než tuto pravdu i milovat! KDO by chtěl milovat nepravdu? Jen blázen, lhář, zločinec! Této cestě, této pravdě lze důvěřovat. Na závěr: Můj tatínek nesnášel NESPRAVEDLNOST. Lež byla lží; pravda pravdou! Ať opak někdo dokáže! Je mi brzo 80 let! NEMÁM důvod lhát, nebo něco měnit. „Mám to za pár“ Vojensky. Váš mpf
