N-3: Svatý Otec František, jeho doba; jaká bude po něm? Jeho výzva?
ALELUJA! 1. Dožili jsme se doby, kdy jsou moudří lidé umlčováni, aby to co říkají, neuráželo hlupáky. Albert Einstein. 2. Divná to doba: telefony bez tlačítek; chleba bez mouky; zima bez sněhu; kafé bez kofeinu; čokoláda bez cukru; pivo bez alkoholu; vztahy bez lásky; lidi bez mozku. CO JEŠTĚ CHYBÍ?
Zde se díváte na Betlém vyrobený mou rukou; každý chce po sobě něco zanechat. Postavu Matky Boží i postavu sv. Josefa jsem dostal už hotové (z pálené hlíny). Postavy Svatých tří Králů nám zhotovil mladý řezbář z Jindřichovic, pan Frnka. Stejně i pastýře a tři ovečky. Problém měl též s Jezulátkem! Rovnou jsem mu řekl, že nechci ze dřeva vyřezané Děťátko, které by bylo nahé!! Vím, o čem mluvím! 31 let jsem působil coby farář v Kraslicích. V kostele na Bublavě jsme obnovovali tamní Betlém. Daroval jsem jako farář Jezulátko z tohoto Betléma do německé katolické farnosti Selb. Důvod? Tamní páter Franz Tremel měl touhu nést o Půlnoční mši Jezulátko v průvodu k oltáři a tam je položit mezi krásně vyzdobené jesličky. Byl jsem u toho! Byl to krásný okamžik! Povedlo se! Jenže nikdo neví, co tomuto předcházelo. Musel jsem nechat zhotovit Jezulátko podobné! V Dobříši jsem měl přítele, řezbáře a restaurátora; žil zde, v Dobříši. Ten mi pomohl a zároveň dodal i velký problém! Viděl původní Jezulátko před darováním. Mně předal nové zhotovené Dítě Boží: jenže bylo nahé!! Když jsem si pro ně jel, tak mu povídám: Vždyť je to pohoršující! To je přes čáru! Víte, jak to zachránil? Vzal malý čistý bílý kapesníček ze své košile (byl velkým gentlemanem) – přehodil kapesníček přes boky Jezulátka jako přikrývku a postříkal jakýmsi postřikem, po kterém vše tvrdlo. Když jsem tohle zahlédl, povídám: Tak tohle přeji já tobě! Kéž by ti tohle jako odměnu nastříkali tobě na totéž místo! Vím, že jsou situace, které ani nevymyslíte! Ale vše pochopí jeden jediný: DOBRÝ BŮH VŠEMOHOUCÍ! On nám lidem tak rozumí! Tak jsme se s ním sblížili! A to je dobře! Jsme jeho děti; on náš nebeský Otec! A papež František by mi samozřejmě porozuměl!!
________________________________________________________________________________________________________________________________________
Na začátku naší úvahy bylo slůvko BEZ! Bez Ježíše, našeho Bratra a Pána? Bez Spasitele? Bez Velekněze? Bez Mesiáše? V tyto dny, kdy píši tyto řádky, jsem se v noci dozvěděl, že můj bratranec Fanda byl nalezen ve sklepě se zraněnou hlavou (upadl na schodech). Vrtulníkem ho vezli do fakultní nemocnice. Měl jsem za něho soukromou mši sv. Jediná možná pomoc! Stovky km od místa jeho bolestného pádu, stavu. A přesto tak blízko! Skrze modlitbu, přímluvu, mši svatou. Úlevou je pro mne toto: Během několika let, jsem se mnohokráte s Fandou doma v jeho rodině setkal i s jeho manželkou, s dětmi. O to více se člověka vše dotýká! 1.5. zesnul o půl jedné v noci. CO JE ŽIVOT? Jen chvilka. Važme si každého dne i chvíle! Každého setkání! Nikdy nevíme, kdy bude poslední!!
___________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Život – Konec; Během našich aktivit života, se každým okamžikem setkáváme též s koncem, nejen života, ale i našich aktivit! Stavíme domy pro své děti. Snažíme se dětem zajistit jistou budoucnost. Být JAKOBY za jejich zády! Mnohé dokážeme; ne vše! Kdo je ještě mocnější než my? DOBRÝ BŮH! Tady jsme jen my, těmi, kteří mohou pomoci, chránit. Jako jeho pomocníci. Být jeho nástrojem! „Učiň mne nástrojem, Pane, ať zářím, ať zářím, tvou láskou, Pane. Je možné dnes zářit i jinak? OPAČNĚ: Vjet do skupiny nevinných lidí… Postřílet též několik nevinných zúčastněných na úplně nevinné akci ve Švédsku, Belgii, Německu.. a kde všude ještě? To je řešení těchto „šílenců“? Je mi zle, jak lze zneužít svobodnou vůli!
