Mons. Peter Fořt

Reakce na mé kázání

Představte si: jste mezi svými, ve vlastní rodině. Jako kněz jsem směl mít kázání. Jenže sedím se všemi při pohoštění, tam se dozvíte toto: „Proč taháš do kázání islám a korán; proč taktéž připomínáš Moravu, vinohrad, kříž, na kterém Ježíš není ukřižovaný, ale sedí rozkročmo na břevně se sklenkou vína; že někdo kříž pilou podřízl a socha Ježíše spadla do bláta; dále onu hroznou scénu v brněnské divadelní hře, kde si to Ježíš „rozdává“ s Máří Magdalénou; kdy Dominik kard. Duka prohrál soud v této záležitosti. Tohle vše mělo vykreslit hrůzu, ve které žijeme! Mravnost, slušnost žádná!  To nebyla propagace, ale odsouzení! Důvod byl v evangeliu, kdy se JK ptá apoštolů, „Za koho mne lidé pokládají..“ Odpověď známe. Pro mne bylo otázkou, za koho JK považují dnešní lidé! Na Moravě, vinaři…. Islamisté patří také mezi lidi dnešní doby. Ježíš je u nich prorok. OK. Jenže Mohamed je něco více: Je nejvyšším prorokem… to mne tedy uráží… Dále jsem připomněl něco, co by mohlo vysvětlit původ jména Alláh… Může tohle vše být důvodem k odmítnutí dobře míněných slov?    

Zdravím ve spolek a posílám i požehnání.

Jistě že platí: mluviti stříbro, mlčeti zlato; těžké pro kněze, který má mít kázání! V Drmoulu, za přítomnosti 2 kněží, vás, kteří se v životě katolické církve vyznáte, rozumíte i Písmu, mělo mých pár slov, která jsem myslel upřímně, dát NĚCO pro život i k zamyšlení. Ne všem, jak jsem zjistil. Proto přijměte mé vysvětlení; předem děkuji, že jste si to – snad celé – přečetli.

Tak čím jsem začal? Sám s rukou v sádře, jsem stál před oltářem, kde ležel zraněný voják; nad ním kněz, který mu chtěl dodat důvěry, že Bůh uzdravuje, léčí, křísí…

Poté jsem vycházel ze tří textů Písma sv., které jsem spolu s vámi vyslechl. První mluvilo o zranění, bolestech a lkání, čili pláči nad  tím, kterého probodli… Každý z nás tohle zažil při odchodu rodičů a blízkých. Druhé mluvilo o našem božím dětství a dědictví. Čili pokřtěných. Není u Boha rozdílu. Ať Řek (svět pohanů, kteří měli v Řecku Olymp s bůžky, taktéž v Římě či Egyptě), ať Žid (kam i my patříme s naší vírou v jednoho Boha). Dovolil jsem si připomenout bohy Hefaista-podsvětí, Amora-lásky, Posejdona-moří. My jsme děti pravého Boha, čili dětmi naděje. Třetí? Zazněla otázka za koho pokládají lidé Ježíše? Vy i já: za Spasitele, bratra, zachránce, velekněze, Krále, Pána, Božího Syna, Obětního Beránka, za Obhájce před Božím trůnem. Má otázka zněla: Jak by odpo-věděli nevěřící v JK? Použil jsem dle mého „jasný příklad nepochopení, příklad, který uráží náš cit“: Ježíše sedícího rozkročmo na kříži se sklenkou vína + připomněl jsem divadelní hru v Brně, kde Ježíš a Maří Magdaléna „si to rozdávají..“. Že brněnský soud na prosbu Dominika kard.Duky hru neodsoudil – čili další urážka mravů, slušnosti, víry! Tím jsem se „opravdu prohřešil a urazil vás?“? Vždyť jsem jen těmi příklady naznačil, za koho pokládají nevěřící našeho Ježíše? To bych pak ani nesměl jmenovat v kázání konkrétní hříchy, kterými my urážíme Boha Otce, Syna, Ducha svatého? Tím vyjmenováním přece nevybízím k těmto hříchům; naopak: varovat! Tak mi, prosím, odpusťte; tím jsem ale nekončil. Zakončil jsem i otázkou na vás, sebe nevyjímaje; sv. Antonín Paduánský, velký kazatel 50 dní velikonoční doby vložil do matematiky: 5x10. 5 smyslů (zrak, sluch, čich, chuť a hmat) + Desatero božích přikázání. Příklad: Jak vyjádřit1.přikázání (Věřit v jednoho Boha) čichem? Zapálením kadidla – vůně, symbol modlitby stoupající vzhůru (třeba). A tak se pokusme o doplnění tajenky 50 okének…. Čili konkrétní úkol, jak svým životem i svými smysly vyjádřit svou katolickou víru. A to vše bylo úmyslem a smyslem mého kázání. Kdo v tom zahlédl nesmysl, tak moc prosím o odpuštění! 

P.S. Tím, že jsem vzpomenul i islám? To měla být provokace? „Proč to sem Fořt tahá?“ To, že toto náboženství je rozlezlé i v Evropě, za to přece žádný z nás nemůže. Ale následující připomínka jedné přednášky, která mi odpověděla na otázku: Co je to za náboženství, odkud je Mohamed? On pocházel z města MEKA, kde byl uctíván bůžek jménem AL. Není Alláh vlastně bůžek? Je totožný s naším Bohem, jehož jméno je Ellohím, Jahve, Adónai, Al Šadai, atd? Pochybuji! Ale má poznámka ke jménu AL měla být obohacením v pohledu na toto kruté náboženství (POZOR: tím myslím Islám..), aby to opět někdo špatně nepochopil. Ještě k mé poznámce: Tělo JK, ležící v blátě. Já bych ho např. odvezl, omyl a nabídl do jednoho osvěceného kostela v Lukové u Manětína, kde v lavicích sedí „bílé“ lidské postavy jako duchové; dal bych tam cedulku: Tohle dokáží dnešní lidé s Ježíšem…., tohle je dílo „dnešních umělců“. Dekadence!

Závěrem: vše začalo v kostelíčku sv. Josefa s příbuznými, jsem rád, že jsem tzv. mimo aktivní službu, mám víc času přemýšlet o životě svém, těch kolem mne, o cestách, kterými se „béře“ tento svět postavený na hlavu. Ať nás chrání Bůh, provází, posiluje svými dary, milostí, láskou.   mpf