SFL 2025 - 07
SFL-soukromý Fořtův list 0007-25 ze dne 26. 03. 25
Smíme vůbec zaujmout ROZUMNÉ stanovisko k dnešnímu turbulentnímu děni? Pokusím se začít – jak jinak, než náznakem vtipu; je zde skryto velké tajemství!
Malý kluk se tatínka ptá, co bylo v minulosti. Tatínek řekl: Byl tady kapitalismus. Ten stál na penězích. To jsem já! Nosím domů peníze; vydělávám. Maminka je zas Sociální stát, který ty peníze rozdává, čili utratí. Paní, co nám uklízí, je dělnická třída atd. Ty jsi naše současnost; čili teď. Kluk se ptá dále: A co je můj malý bráška v kolébce? To je naše budoucnost. Oba šli spát a ráno se otec syna ptá? Je ti vše jasné, nezapomněl jsi, co jsem ti říkal? Kluk řekl, že jó, ale budoucnost se po***la.
_____________________________________________________________________________________
Co se kolem nás děje, je neuvěřitelné! Mnohé z dnešních prohlášení těch „mocných, chytrých“ se mi zdá být přinejmenším hloupé, kde ti „chytrolíni“ mění své výroky každou chvíli, což přece nemůže být moudré? Říká se, že minulost je učebnicí pro budoucnost. Byly války; kruté; nemilosrdné; bez špetky respektu k tomu, co je nejvzácnější“ k životu a to i jedince! „Nás mnogo!“ I děti musely do války za Hitlera, když byl v koncích a Sověti byli v Berlíně! Velmoci, které si na ní jen hrály! Stejně jako dnes! Morálka šla mimo! Smrt tolika lidí; smrt obětí „neomylné ideologie vůdce“! Jsem věřící, kněz k tomu! Dnes to není „Zmrtvýchvstalý Führer, geniální hrdina Stalin či někdo jiný, ať se jmenuje, JAK CHCE! Je to dílo satana, ďábla! Za vším lze najít pýchu! Formu megalomanie! Čili „velikášství“! Varujme se před touto formou „znásilňování“. Takto obalamutil „had-satan“ šťastné lidi v ráji. Tento mistr LŽI a NÁSILÍ ošálil ty, kteří byli „v nebi“ šťastní, nesmrtelní, neznalí hříchu a zla. Nezemřete, ale budete jako Bůh. Tato věta má 2 části: v první části svůdce lhal, ve druhé nelhal. Čili řekl tzv. polopravdu; a to je nebezpečná forma sdělení; ne každý ji prohlédne; často lidé naletí. Dnes, jak víme, je více forem znásilňování: stalking, zneužívání dětí, žen, atd. Jak vidno: síla se dá i zneužívat! Hrajeme si na „Boha“. Jenže silný je jen Bůh! „Budete jako Bůh – těmito slovy obalamutil Adama s Evou. Přestoupili zákaz a „utrhli jablko a ochutnali“. Otevřely se jim oči a stali se jako Bůh: mohli rozpoznat dobro od zla, které do té doby neznali; toto znal JEN Bůh. V tom se opravdu stali „jako Bůh“! Jenže přišel trest (smrt). Před tím Bůh lidi varoval! Jejich neposlušnost, pýcha, nemístná škodlivá zvědavost nám všem „zavařila“. Všichni jednou zemřeme. Ale kdo uvěří v Ježíše, bude žít i kdyby zemřel: křtem (novým narozením) je do nás zaseto zpětně semínko nesmrtelnosti. Jako Ježíš, vstaneme k věčnému životu i my. Díky, Bože, za záchranu!
Čekali jste, že v Evropě bude opět válka? Čekali jste, že jistý mocipán řekne o napadeném, že je agresor a agresora označí za oběť? Čekali jste, že zas jiný multimilionář bude veřejně zvedat ruku a „hajlovat“, připomínat dnes po tolika letech hrůzy v hrůzných činech koncentračních táborů zabíjení lidí kvůli jiné rase? Nám Čechům připomínat zradu pod názvem Mnichov? Zrada, pýcha, lež, všude hřích! Tohle, že bude, mne ani ve snu nenapadlo! Jen ať to dobře dopadne – za to se moc modleme! AMEN. AMEN.
Při jedné návštěvě jsem zahlédl letáček s titulkem: Proč Ježíš? Velmi mne zajímal obsah. Se vším by se dalo celkem souhlasit. Např: Jediný, kdo tedy může člověka zachránit, je Boží Syn, Ježíš. On sám říká: “Já jsem cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne. Jan 14,6“. S následujícím úryvkem mám problém. Zní: Není tedy třeba náboženská cvičení ani členství v nějaké církvi, společnosti nebo organizaci, žádný prostředník, kněz či guru, ani dobré skutky nebo sociální angažovanost apod. Ale to není celá pravda! Víra bez skutků je mrtvá! Víra v Ježíše, Božího Syna, byla v plné míře vyžadovaná od Židů, kteří věřili v jednoho Boha. Když by tento Bůh měl mít Syna, pak by to znamenalo, že jsou bohové dva! Ale to přece není pravda! Je jeden Bůh ve třech osobách: Otec+Syn+Duch. Víra v božství Ježíše, byla a je podmínkou pro věřící ze židovského lidu. Lidu Bohem vyvoleného! Pro nás, pocházející z pohanských zemí, je proto k víře nutný i skutek! Proto nemohu, a doufám, že ani vy, nemůžeme slova o zbytečnosti našich dobrých skutků atd. (viz nahoře), o zbytečnosti církve a rodiny božích dětí brát vážně! Ježíš Dobrý pastýř, má své ovečky; jeho učedníci=apoštolové byli rozesláni do celého světa, aby založili církev, rodinu božích dětí. Ne jedince, samotáře, kteří sami jdou světem… Tohle je velikánský BLUD! Pozor na něj! Tady neplatí nějaká demokracie. Vše je založeno na řádu, lásce, podřízenosti, poslušnosti. Za sebe Ježíš jme-noval ap. Petra jako skálu, na které založil svou církev. Proto nějaký „rádoby“ duchovní chytrolín nesmí citovat jen ta místa z Bible, která se mu hodí pro své učení. Věřící Židé ve St. zákoně tvořili národ vyvolený; i my lidé v Novém zákoně, tvoříme spolu s věřícími St.Z. tentýž vyvolený národ či lid Boží. Papež Benedikt XVI. lid Starého Zákona nazval Otci ve víře; ne bratry, sestry ve víře v jediného Boha! Poznáváte jemný rozdíl? Otec je více než bratr či sestra; i důležitější! Mějme proto úctu k lidu St.Z. Jsou pro nás otci ve víře; my v N.Z. jsme navzájem bratry a sestrami. P.S. Jeho víra působila spolu se skutky a teprve pro skutky se jeho víra stala dokonalou. Jak 2,22 (z breviáře ze Slavnosti sv. Josefa, Snoubence PM).
____________________________________________________________________________
V mém omezeném prostoru působení kněze, se mi dostalo zkušenosti, které mne vyvedlo z omylu, že psycholog, psychiatr nemá takový vliv na lidskou duší ve smyslu uklidnění, utišení vnitřních pohnutek. Vždy jsem byl pevně přesvědčen, že jako kněz, coby služebník boží, mám pro lidskou duši větší hodnotu jak pomoci, posloužit, než obě profese nahoře jmenované. Osamocenost, vnitřní život v bublině ublíženosti, nepochopení mohou být spouštěčem kroku unáhleného, třeba sebe-vraždy. Do nitra druhého nevidíme. Vždy jde o to, aby oběť, útočník, pomocník nebyli „samolibými hrdopychy“. Aby byli těmi, kdo dokáží spolupracovat. Dát prostor druhému! To není jen problém kněze, psychologa, ale i syna či dcery s problémem matky, otce; či naopak. Aby dokázali jednat uvnitř rodiny, farnosti.
Revizor vstoupil do tramvaje. Připravte si jízdenky; pak si postupte „až k voknu!“ Chlap stojí jako přikovaný. Pro vás to neplatí? On nato: Pardon,, čekám, až kvoknete! Pak samozřejmě postoupím…….. Móczdravímvšechnynajaře - mpf
