V čem je Bůh stvořitel úžasný?
Před zhruba 9 roky jsem poprvé v rozhlase zaslechl slůvko genomy. Snad se to tak i píše. Zaslechl jsem, že je to objev, který umožňuje celé naše lidské tělo zaznamenat do jakési knihy, která má svá „písmenka“, že každé je jiné atd. Jistě zajímavé. Poté jsem čirou náhodou na toto téma zaslechl vyprávění pana Grygara, úžasného věřícího vědce i člověka. Připoměl i jména tří amerických vědců – objevitelů. Jména se nepamatuji, jen toto: dva z nich byli nevěřící. Když jim došlo, na co přišli, stali se věřícími i oni – tolik Grygar.
O co je? Naše abeceda má nějakých 35 písmenek + 10 číslic. Z těchto znaků je možné složit slova, věty, souvětí, kapitoly, knihy a celé knihovny. Dohromady je to cca 45 znaků. Kolik je takových znaků – genomů, ze kterých se dá zapsat každý orgán, celé naše lidské tělo? Kdy každý je jiný? 3,1 miliardy!!! Tohle, že by mohlo vzniknout samo od sebe náhodou? No ani náhodou! Každý, kdo tvrdí, že to vzniklo samo od sebe, kdy v tomto obrovském řádu a díle nelze najít stopu stvořitele, má větší víru, než já, který věří, že za tím vším je geniální rozum, geniální tvůrce!
Další zajímavost: Dejme tomu, že vesmír, který jsme schopni zaznamenat, tvoří 100%. Kolik % myslíte, že jsme zaregistrovat? 6% (šest procent). Z toho plyne, že v 94% (devadesát čtyři procentech) nevíme, co tam je!
Již vzpomenutý pan Jiří Grygar přirovnal naše vědomosti k obsahu šálku na kávu. Díky tomuto objemu vědomostí jsme schopni poznávat svět kolem nás. Kam dosáhnou naše vědomosti? Do určité hodnoty, vzdálenosti, která by se dala vyjádřit podšálkem (talířkem), který patří k šálku. Dál už ne. Na obrázku vidíme dva šálky a u nich podšálek u menšího hrnečku. To je můj hrneček a můj podšálek. Už těch vět, které tady čtete, vidíte, kam až mé myšlení sahá…… Ten druhý, velký hrnek je šálek pana Einsteina! Podšálek jsem ani nemaloval, okraj by se mi tam nevešel. Rádius tohoto génia byl obrovský. A přesto i zde jsou vědomosti ohraničené! Čím více toho vím, tím více toho nevím! Je to asi jako s pohledem do mého okolí z balkonu domu. Vidím jen do určité dálky. Když si však vylezu na rozhlednu, vidím dál, pojmu větší rádius, A co, když vyletím rogalem, raketou (to už vidím dál do vesmíru) a tak bychom mohli pokračovat. Jednou, na věčnosti, toho uvidíme! A určitě se toho dozvíme i sami o sobě...
Vzpomínáte, jak jsme si lásku rozdělili (podle sv. Otce Benedikta XVI.? Na agapé, eros a caritas? Bůh žádá vždy agapé – dej (je to láska darující) a pak teprve dostaneš eros – dostaneš (je to láska dostávající) a potom lze rozdávat i společně – caritas (charita je nám bližší). U Odpůrce, Satana je to opačně! Dostaneš hned – erotickými zážitky např. začínaje, pak můžeš dát (a to už se někdy nestává) a s rozdáváním je to ještě horší!
Tak už víme, jak je to s láskou. Jenže kromě jiných lásek (k vlasti, ke zvířátku, k práci atd.) je dle mého láskou největší láska milosrdná. A tu najdu vždy u našeho Pána a Boha!
Nenápadné slůvko bumerang najdete na obrázku úplně dole. Přesně tak to je v lidském: zcela nenápadné jednání s dalekosáhlými následky. Bumerang je nářadí, které se nám při házení vrátí. Dle mého přesvědčení se toto odehrává i v lidském jednání. Když vykonám dobrý skutek, nevrátí se mi tento ihned, ale často až po čase, když to nevíce potřebuji! Když vykonám skutek zlý, vrátí se mi tento, když to nejméně očekávám! Z toho plyne poučení: trpělivě čekejme na odměnu v prvním případě (při konání dobra); některé dobré skutky budou asi odměněny až na věčnosti. Je to škoda? Nebo spíše nádhera – být odměněn před trůnem božím! Pro případ druhý (při konání zlého skutku, které přináší vzrušení) nehodlám vynášet soud – ten vynese spravedlivý Bůh!
Znám výrok, který někteří s radostí, aby si omluvili nechuť dobré skutky vůbec konat, řeknou: „Každý dobrý skutek musí být po právu potrestán“. To je holý nesmysl, je to sofizma! Stejně jako toto:
1. Liška krade kuřata. 2. Petr je liška. Z toho vyplívá: 3. Petr krade kuřata!
1. Skutek podléhá právu. 2. Právu podléhá i Zlo. 3. Skutek podléhá zlu.
Dle toho se nevyplácí konat dobro! Hrůza!
