Díky víře víme, že Bůh je stvořitelem, tvůrcem. V knize knih (BIBLI) nacházíme náboženský pohled na toto dění. Pro zápis událostí (ne vědecký, ale z hlediska morálního) používá Bůh „spoluautory“ – různé svatopisce, kteří Bohem zjevenou skutečnost zapsali svým originálním způsobem. Jak vidět, nepoužívá Bůh tyto spoluautory jako pisatel pero, které napíše jen to, co pisatel chce. Je zde 72 knih (47 Starého Zákona a 25 Nového Zákona). I autorů je mnoho, texty Bible se psali v různých dobách. Zamyslíme se nad sedmidenním stvoření. Já, Bůh jsem vše stvořil. Zapiš to.
Obraz se maluje buď na čtvercové, obdélníkové, kulaté plátno. Vždy je ohraničeno. Lze to i čísly. Ten, kdo sepsal tuto zprávu, mohl použít číslo 12 (jeden rok, kdy v lednu Bůh tvoří toto, v únoru zas něco jiného…. Nebo 4 (taktéž rok, kdy na jaře Bůh stvořil něco jiného, než v létě… Či 24 hodin a vždy něco nového. On se však rozhodl pro 7 dní v týdnu, Zde najdeme krásné rovnice ve dvou sloupcích. První tři dny tvoří základy (jako u domu). Chci-li něco dělat, musím na to vidět. Proto první den podle svatopisce tvoří Bůh světlo. Druhý odděluje vzduch od vody (voda byla dle jeho představy nahoře i dole). Třetí den nechává ze spodní vody vystoupit zemi, vody se hromadí na jednom místě. Druhý sloupec tvoří výzdoba. (I dům s holými stěnami potřebuje výzdobu - židle, stůl, nábytek, koberce, záclony, atd.). 4.den zdobí Bůh pustou nebeskou báň (hvězdy, měsíc, slunce). 5.den plní oba prázdné prostory. Vzduchem létají ptáci, včely… V moři se pohybují ryby, mořské řasy, země je osázená stromy, trávou. 6.den se po „mrtvé“ zemi začínají pohybovat živé tvory a konečně lidé. 7.den Bůh odpočíval po dobře vykonaném díle. Tohle pisatel dobře znal. Ani my bychom na to neměli zapomínat.
Zajímavé je, že při pohledu na obrázek nahoře, najdeme i vztah mezi sloupcem nalevo i napravo. V první řádce existuje vztah mezi světlem a světelnými tělesy. Zde se nechce říci, co bylo dřív, ale že obojí je dílem Stvořitele. Obdobně ve druhé řádce prostor vzduchu naplněný nebeským ptactvem a brouky či v prostoru moře s rybami a všemi vodními tvory. I ve třetí řádce najdeme vztah mezi pevnou zemí a všemi, co se po ní pohybují! Vše, co viděl pisatel kolem sebe, dal do jednoduchého systému, který si mohl každý zapamatovat; denně se s tím setkával a byl proto Bohu vděčný! Ani my bychom neměli brát vše jen tak; děkovat za zrak, že to vidíme, sluch, že slyšíme zpěv ptáčků, ladný pohyb laní; konečně i to, že jsme my lidé korunou tvorstva!
