Zvědavost patří mezi mohutnosti každého z nás. Poznat nepoznané. Otevřít ještě neotevřené. To je přece v zásadě dobré! V případě opačném: zakázaného chleba největší krajíc. Pokušení není nikdo z nás uchráněn. To ví nejlépe Bůh, pak i by o tom mohli mluvit též naši rodiče, a ti, co nás vychovávali, formovali pro život.
V životě křesťana je tato vlastnost umocněná tajemstvím božím. Každý z nás si svá tajemství chráníme. Sdělíme je jen tomu, komu důvěřujeme, kdo je nezneužije apod. Nemůžeme se proto divit, že i Bůh si svá TAJEMSTVÍ chrání a sděluje je jen tomu, komu chce. V dějinách spásy to byli různí poslové (lidé): andělé – např. Gabriel, patriarchové – např. Abrahám, proroci – např. Izaiáš, králové – např. David, apoštolové – např. Jan, mučedníci – Johanka z Arku, např. učitelé - Augustin, vyznavači – např. František z Assisi, svatí – např. Anežka Přemyslovna a mnoho dalších.
Sv. ap. Jan i sv. ap. Pavel z Tarsu (jak jsme si již řekli na jiném místě), vyjádřili vztah vnitřního života božího slovem LÁSKA. Z teologických studií si pamatuji, že samotné sdělení, že Bůh je dobrý Otec (to víme díky jeho Synu Ježíši), že Ježíš, ačkoliv se sám nazývá Synem člověka, je Boží Syn, šokovalo tehdejší židovské učence. Byli by připustili další „titul“ patřící pravému Bohu: ke jménu Jahve, El Šadaj, Elohím, Adonai, by připustili i jméno Abbas (Otec). Jakmile by to udělali, museli by připustit, že otec musí mít i syna, dítě! A to nemohli připustit, vždyť by se tím vše řítilo k vícebožství! A to přece Bůh zakázal: Nebudeš se klanět cizím bohům! Že pravý Bůh vyjevil své vnitřní tajemství, to jim ani ve snu nedošlo. Proto byl i Ježíš ukřižován jako rouhač atd. A to zatím ani neřekl, že je i třetí božská osoba Duch sv., který Otce i Syna spojuje. A touto spojnicí je láska!
Výklad tohoto tajemství řečí teologů (každý rozumí výrazům plození, láska, od věčnosti): Bůh Otec od věčnosti z lásky plodí svého Syna, ten od věčnosti miluje svého Otce a tato vzájemná láska dává od věčnosti existenci Duchu (Duchu svatému).
Je-li člověk stvořen Bohem k jeho obrazu, pak se musí někde také tento proces ukázat: zde je možnost výkladu: z muže se láskou stává otec (miluje svou ženu); z ženy se láskou stává matka (miluje svého muže); tato obapolná láska dává vzniknout plodu vzájemné lásky: dítěti (dětem, které jsou rodiči milovány).
Z toho plyne poučení: nejkrásnějším vztahem mezi lidmi je LÁSKA. Zde má konkrétní podobu! Varujme se opaku lásky (zvrácené lásky): nenávisti.
