POKRAČOVÁNÍ: 2.
Otázka: Lze si Boha dokázat, že existuje za pomoci dostupných věd? Po pravdě řečeno, NE. Ale pozor: ze stejného důvodu nelze ani dokázat, že Bůh neexistuje. To jsme my věřící na tom tak špatně? Ale ani náhodou! Existuje mnoho CEST, jak k Bohu dojít!!
Příběh švédského badatele, cestovatele. Potřeboval se dostat v Sahaře do jisté odlehlé oázy. Doma mu poradili, aby si po příjezdu do Káhiry zajistil beduínského průvodce. „Efendi, kromě mne si najměte ještě 3 velbloudy – jeden pro sebe, druhého pro mne, třetího pro kufry – bagáž.“ Prvního dne, když dorazili v poledne za horka do nejbližší oázy, se Hakim – beduín – sklonil a dal nohy pod sebe a něco mumlal. „Co to děláš?“ ptá se Švéd. „Modlím se!“ „Ke komu nebo k čemu?“ „Ke svému Bohu.“ „Tys ho někdy viděl, že se k němu modlíš?“ „Ne.“ „Tak vidíš, modlíš se k někomu, koho jsi ani neviděl.“ Hakim se nehádal, brumlal si dál. Druhý den nato se cestou Švéd zastavil, dívá se z velblouda do písku a říká:“Tudy šla kara-vana o sedmi velbloudech. Byli tam tři lidé.“ „Efendi – vy tu nějakou karavanu vidíte? Já tedy ne!“ říká Hakim. „Neříkej, že tudy nešla, vždyť umíš číst stopy – ty mělké stopy kopyt dokazují přítomnost 3 lidí, 4 velbloudi byli naloženi těžkým nákladem, stopy jsou hluboké.“ „Vidíte, efendi; ze stop usuzujete, že TUDY musela jít karavana; ze stop v přírodě (zákonů přírodních) usuzuji zas já, že TUDY šel Hospodin, Bůh!“ Zákony, které vědci v přírodě, ve vesmíru či v těle, organizmu nachází, NEVYTVÁŘÍ, ty už tam jsou; oni mají štěstí, že je OBJEVILI. Směli je i pojmenovat – jako by byly jejich.
Bůh = Zákonodárce. U člověka: trávicí ústrojí je chemická továrna; oko je vlastně fotoaparát. Netopýr toho moc nevidí, přesto se dokáže v noci pohybovat – vysílá a přijímá VLNY. Když se mu nevrátí, ví, že je tam volný prostor, může tím směrem letět. Atomy ( jádro+elektrony) a sluneční soustava (slunce a planety) – mikro a makro vesmír. Země, která se pohybuje po své dráze miliony let, být blíž (shořeli bychom), být dál (zmrzli bychom) – je to náhoda? Jestli ano, pak rozeberte propisku na 3,4 díly, vložte do hrnce s poklicí, „šejkujte“ tak dlouho, až se vám ta propiska dá náhodou SAMA od sebe dohromady, aby psala… Ta pravděpodobnost je tak velká, jako že se vesmír dal „náhodou“ dohromady sám od sebe… A ten je přeci složitější než propiska!
Zákony (např.AKCE A REAKCE). Shoří stoh. To je reakce, výsledek. K akci (původnímu stavu) dojdeme odborným rozborem šetření: CO shořelo, KDE začalo hořet, KDO nebo CO toto způsobilo. Ze stejného důvodu můžeme logicky dojít od objevených zákonů k zákonodár-ci, který MUSÍ být inteligentní, ba přímo geniální ze zjištěných skutečností.
Cesta sv.Tomáše Aquinského, jak rozumem dojít k zákonodárci=Bohu: Pokus s biliárem a třemi koulemi, které se nacházejí v přímce. Tágem JÁ do první šťouchnu, koule si předávají POHYB, až se objeví u VÁS. Ptáme se: ODKUD má poslední koule svůj pohyb? Sama od sebe či od jiného? Od prostřední. A tato ji má od první a ta zase ode MNE. JÁ jsem tedy prvním hybatelem, uvedl jsem ony koule do pohybu. Představme si nyní koleje. Poslední koule je vlastně VAGON, který se pohybuje na kolejích zpět. Každou z obou koulí znázorníme taktéž dalším vagonem, který na koleje stavíme opačným směrem, neboť se chceme dopídit, odkud se vzal jejich pohyb. Logicky dojdeme v případě pohybujících se vagonů k lokomotivě, která uvedla vlak do pohybu. Samy se ony vagony do pohybu nedají. Přesto však někteří lidé za žádnou cenu nechtějí připustit existenci Boha=zákonodárce=prvního hybatele, v našem případě lokomotivu uvádějící vagony do pohybu. Proto se uchylují k vysvětlení: Pohyb končí v nekonečnu. Podle nich bych musel donekonečna přidávat vagony, aby se mi vše rozjelo. To je nesmysl. Pak přistupuje možnost naklonit rovinu s vagon a ony se do pohybu dají – ale kam? Vše se řítí…a proto, aby se vše dostalo do řádu, vrátí se ona rovina na druhou stranu a vyváží pohyb vagonů – a jsme opět u toto: KDO tu rovinu vyrovná…
Když tedy předem řeknu: NEVÍM, ZDA BŮH EXISUJE – pak k němu zákonitě musím dojít. Řeknu-li však: BŮH NEEXISTUJE, pak musím vše zařídit tak, abych dokázal něco, co jsem předem určil jako hotovou věc. To ale vědec nedělá: on neví, na co přijde, hledá, ale je překvapen, CO nakonec objeví, či ne? Existuje TO,CO VIDÍM! A co mají říkat slepci? Podle nich by neexistovalo nic. Existuje to, NA CO si mohu sáhnout! Lze si sáhnout na vlny z mobilu či rozhlasu, lze si sáhnout na lásku, věrnost apod.?Plno věcí nevidím jako člověk; ale včela vidí ultrafialové paprsky, ostříž vidí v noci na 500m myš. Proto Ježíš říká: „Máte oči a nevidíte, máte uši a neslyšíte. KDO NECHCE vidět, slyšet, tak je zbytečné cokoliv říkat.
